„Tato planeta je naším jediným domovem,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres v poselství ke Světovému dni životního prostředí, který si připomínáme tuto neděli, a varoval, že přírodní systémy planety „neuspokojují naše potřeby“.
„Je nezbytné chránit zdraví atmosféry, hojnost a rozmanitost života na Zemi, ekosystémy a omezené zdroje. Ale to neděláme,“ řekl šéf OSN.
„Žádáme od planety příliš mnoho, abychom si udrželi neudržitelný způsob života,“ varoval a poznamenal, že to nepoškozuje jen planetu, ale i její obyvatele.
Ekosystémy podporují veškerý život na Zemi. 🌠U příležitosti #SvětovéhoDneŽivotníhoProstředí se naučte, jak přispět k prevenci, zastavení a zvrácení degradace ekosystémů v novém bezplatném kurzu o obnově ekosystémů od @UNDP a @UNBiodiversity.âž¡ï¸ https://t.co/zWevUxHkPU #ObnovaGenerace pic.twitter.com/UoJDpFTFw8
Od roku 1973 se tento den využívá ke zvyšování povědomí a generování politického impulsu pro řešení rostoucích environmentálních problémů, jako je znečištění toxickými chemikáliemi, dezertifikace a globální oteplování.
Od té doby se rozrostla v globální akční platformu, která pomáhá prosazovat změny ve spotřebitelských zvyklostech a v národních i mezinárodních politikách v oblasti životního prostředí.
Pan Guterres připomněl, že zdravé životní prostředí je nezbytné pro lidi a cíle udržitelného rozvoje (SDGs), a to zajištěním potravin, čisté vody, léků, regulací klimatu a ochranou před extrémními povětrnostními jevy.
„Musíme moudře hospodařit s přírodou a zajistit spravedlivý přístup k jejím službám, zejména pro nejzranitelnější osoby a komunity,“ zdůraznil pan Guterres.
Více než 3 miliardy lidí jsou postiženy degradací ekosystémů. Znečištění každoročně předčasně zabije přibližně 9 milionů lidí a více než 1 milion rostlinných a živočišných druhů je ohroženo vyhynutím – mnohé z nich během několika desetiletí, uvádí šéf OSN.
„Téměř polovina lidstva se již nachází v klimatické nebezpečné zóně – 15krát vyšší je pravděpodobnost úmrtí v důsledku klimatických dopadů, jako jsou extrémní horka, záplavy a sucha,“ řekl a dodal, že existuje 50% šance, že globální teploty v příštích pěti letech překročí 1,5 °C stanovené v Pařížské dohodě.
Před padesáti lety, když se světoví lídři sešli na Konferenci OSN o životním prostředí, zavázali se chránit planetu.
„Ale k úspěchu máme daleko. Už nemůžeme ignorovat varovné signály, které zvoní každý den,“ varoval vysoce postavený úředník OSN.
Nedávná konference o životním prostředí Stockholm+50 zopakovala, že všech 17 cílů udržitelného rozvoje závisí na zdravé planetě, aby se zabránilo trojí krizi v podobě změny klimatu, znečištění a ztráty biodiverzity.
Vyzval vlády, aby upřednostnily opatření v oblasti klimatu a ochranu životního prostředí prostřednictvím politických rozhodnutí, která podporují udržitelný pokrok.
Generální tajemník nastínil návrhy na aktivaci obnovitelných zdrojů energie všude tím, že se obnovitelné technologie a suroviny zpřístupní všem, sníží se byrokracie, přesunou se dotace a ztrojnásobí se investice.
„Firmy musí klást udržitelnost do centra svých rozhodnutí, a to v zájmu lidí i svých vlastních zisků. Zdravá planeta je páteří téměř každého odvětví na planetě,“ řekl.
Zasazuje se o posílení postavení žen a dívek, aby se staly „mocnými hybatelkami změny“, a to i v rozhodování na všech úrovních. A prosazuje využívání domorodých a tradičních znalostí k ochraně křehkých ekosystémů.
Šéf OSN poznamenal, že historie ukazuje, čeho lze dosáhnout, když klademe planetu na první místo, a poukázal na díru v ozonové vrstvě o velikosti kontinentu, což přimělo každou zemi, aby se zavázala k Montrealskému protokolu o postupném ukončení používání chemických látek, které způsobují poškozování ozonové vrstvy.
„Tento a příští rok poskytne mezinárodnímu společenství více příležitostí k demonstraci síly multilateralismu při řešení našich vzájemně propojených environmentálních krizí, od vyjednání nového globálního rámce pro biodiverzitu přes zvrácení úbytku přírody do roku 2030 až po vypracování Smlouvy o řešení znečištění plasty,“ uvedl.
Pan Guterres znovu potvrdil závazek OSN vést globální společné úsilí, „protože jediná cesta vpřed je pracovat s přírodou, ne proti ní“. Jeden
Inger Andersenová, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), připomněla, že Mezinárodní den se zrodil na konferenci OSN ve švédském hlavním městě v roce 1972 s pochopením, že „musíme se postavit za ochranu ovzduší, půdy a vzduchu, na kterých jsme všichni závislí. Voda… [a] síla člověka je důležitá, a velmi důležitá…“.
„Dnes, když se díváme na současnost a budoucnost vln veder, sucha, povodní, požárů, pandemií, znečištěného ovzduší a oceánů plných plastů, ano, válečné operace jsou důležitější než kdy jindy a my závodíme s časem.“ EUR
Politici se musí dívat za hranice voleb a zaměřit se na „generační vítězství“, zdůraznila; finanční instituce musí financovat planetu a podniky by měly být odpovědné vůči přírodě.
Zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva a životní prostředí David Boyd mezitím varoval, že konflikty přiživují škody na životním prostředí a porušování lidských práv.
„Mír je základním předpokladem pro udržitelný rozvoj a plné užívání lidských práv, včetně práva na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí,“ řekl.
Konflikt spotřebovává „hodně“ energie; tvrdí, že produkuje „masivní emise skleníkových plynů poškozujících klima“, zvyšuje toxické znečištění ovzduší, vody a půdy a poškozuje přírodu.
Nezávislý expert jmenovaný OSN zdůraznil dopad ruské invaze na Ukrajinu na životní prostředí a její důsledky pro lidská práva, včetně práva žít v čistém, zdravém a udržitelném prostředí, a uvedl, že náprava škod bude trvat roky.
„Mnoho zemí oznámilo plány na rozšíření těžby ropy, plynu a uhlí v reakci na válku na Ukrajině,“ řekl pan Boyd a poznamenal, že návrhy na pokonfliktní rekonstrukci a obnovu v hodnotě mnoha miliard dolarů by také zvýšily tlak na životní prostředí.
Zničení tisíců budov a základní infrastruktury ponechá miliony lidí bez přístupu k nezávadné pitné vodě – dalšímu základnímu právu.
V době, kdy se svět potýká s klimatickými škodami, kolapsem biodiverzity a rozsáhlým znečištěním, expert OSN zdůraznil: „Válka musí být ukončena co nejdříve, zajištěn mír a zahájen proces obnovy a zotavení.“
Globální blahobyt je ohrožen – z velké části proto, že neplníme své závazky vůči životnímu prostředí – uvedl ve čtvrtek generální tajemník OSN António Guterres.
Je to pět let, co Švédsko hostilo první konferenci na světě, která se zabývala životním prostředím jakožto závažným problémem, což je odkaz na „zónu lidských obětí“, kterou by podle OSN mohla být, pokud se o ni nepostaráme. Staňte se expertem na lidská práva v „zóně lidských obětí“. V pondělí, před novými diskusemi tento týden ve Stockholmu, které se budou zabývat dalšími kroky, experti varovali, že je zapotřebí většího úsilí, které by mohlo každoročně zachránit miliony životů.
Čas zveřejnění: 6. června 2022
